cz
en

ANTIWORDS 

Zuzana Smugalová, Taneční aktuality

"Spitfire Company svým představením Antiwords opět otevřeli jednu z pomyslných branek, od kterých vede staronová inscenační cesta svébytné formy projevů fyzického a pohybového divadla ve zpracování předlohy divadelní hry, jež sama o sobě provokuje tématem, zaměřením a vlastně i osobou autora. Provokace je zároveň i znakem charakteru tvorby souborů fyzického divadla, je v jistém slova smyslu, významnou složkou jejich podstaty (snad proto se autorce této recenze jeví absurdně i reflexe vnímající Havla jako „divadelní klasiku“ či polemizující nad mírou inscenační úcty vůči tomuto dílu)."


Operaplus.cz

"Havlovu hru „přeložili“ do jazyka fyzického a výtvarného divadla s prvky improvizované klauniády. Nenechali se svázat slovy a reáliemi Havlova absurdního dialogu. Zaujala je „stojatost“ a bezvýchodnost situace, v níž se obě postavy Audience nacházejí, a uviděli v ní lecjaké souvislosti s povahou české společnosti i jejími ikonami. Za slovy objevili existenciální úzkost sublimovanou do rituálů pivní kultury."


Divadelní noviny 

"Hořká karikatura životního marasmu v provedení dvou tělesně výmluvných performerek s velkými hlavovými maskami se mísí s jejich rabelaisovským humorem a odhodlaným (autentickým) chlastáním nespočetných flašek piv."


ONE STEP BEFORE THE FALL

Dominik Melichar, Divadelní noviny

" Na scéně jsou jen dvě ženy a neskutečná energie. Jen tanec a zpěv, hudba, zvuk, žádná slova a přece vysloveno vše, co mělo.”


Jakub Novák, Aktuálne.cz

“Nejde o žádný instantní taneček na krásu, doplněný boxerskými prvky, ale o silový tanec (neplést s křečovitým), sebevědomou a jasně vedenou performanci, v níž je znát práce každého svalu a kde je každý pohyb proveden tak, jako kdyby byl hlavním nositelem výrazu právě on a žádný jiný.”


ANIMAL EXITUS 

Julie Kočí, Taneční zóna

”Animal Exitus je mystériem zrodu a umírání ve světle naší současnosi, lze chápat take jako modlitbu či meditaci umístěnou do veřejného prostoru, která z divádky činí účastníky tohto duchovně-tělesného aktu.”  


Klára Zindulková, Divadelní noviny

“Pohyby jejich těl byly chvílemi natolik sladěné, až se zdálo, že skleněné stěny kolem jsou zrcadly, hvílemi se obě proměňovaly v zoufale zápasící bytosti či naopak v prázdné lidské skořápky, paralyzované ledovým krunýřem psychického šoku.”


SNIPERˇS LAKE 

Julie Kočí, Taneční zóna

”Skupina v představení rozehrává motiv útěku v jeho mnohoznačnosti I v jeho bezprostřední fyzické obnaženosti. Útěk nahlíží prostřednictvím běhu – bazální asociace, kterou slovo útěk evokuje. Tělesná zkušenost běhu strukturuje inscenaci jeho materiální /”hmatatelnou” konkrétností. Zároveň se do inscenace promítá jako metafora vyčerpávající cesty, vysilujícího boje o holý život a o zachování určitých hodnot a principů.“


Nina Vangeli, Divadelní noviny 

"Pohybovým motivem útěku, jeho trasou a vektory si choreografka vymezila herní pole. V jeho rámci vyvíjí novou kapitolu tanečního jazyka. Miřenka Čechová je jako choreograf bytostný slovotvořič. Každá její choreografická práce je hledáním nových valérů tanečního jazyka, jeho nových možností – tanečních neologismů, neotřelých výroků, paradoxů."


VYPRAVĚČ

Vladimír Hulec, Divadelní noviny 

”Výsostně současné fyzické divadlo, jež působí samo o sobě, jež však v sobě skrývá další vrstvy a roviny, jichž se lze dobírat jen zčástí či postupně. Je však patrné, že se jedná o dílo evropské úrovně. Po Odtržení Farmy v jeskyni je to druhý letošní počin tohoto směru fyzického, performativního divadla, jenž dokládá, že v Praze se "cosi děje." 


Nina Vangeli, A2

”Hvězdou představení fyzického divadla Vypravěč je performerka Cécile da Costa, tmavovlasá žena houževatého hubeného těla, jejíž vnitřní i vnější síla na jevišti vybruje a žhne. V novém představení Vypravěč, jehož tvůrcem (a oním skrýtým Vypravěčem) je režisér Petr Boháč, potvrdila skupina Spitfire Company své přední místo na zdejší scéne fyzického divadla. Vypravěč je nepochybně událostí sezóny." 


Johana Mücková, ČT24


"Fyzické divadlo nechává naprosto volný průběh sebevyjádření Cécile da Costy. Rozpoutává se intenzivní bouře emocí. Když končí svou divokou zpověď, je subtilní performerka, oblečená celá v černé, zmáčená vodou, zborcená potem a pokrytá pískem. V té chvíli je na první pohled všechno jiné než krásná. Zároveň je ale ve svém prožitku, v němž niterné běsy místy až hraničily se sebedestruktivním šílenstvím, natolik pravdivá, že si říkáte, že tak otevřenou lidskou bytost byste široko daleko nenašli."


Zuzana Ratajová, Kulturissimo.cz 


"Zážitek z Vypravěče je až z řad fyzického charakteru. Intenzita emocí, s nimiž se účinkující vyrovnává, svou silou nepřipouští jakoukoli diskusi. (...) Komu bych inscenace z tohoto odvětví uměleckého spektra doporučila? Komukoli. Kdo touží být přejet parním válcem. Kdo nechce z jakéhokoli důvodu odcházet po představení harmonicky vyrovnán, kdo touží po poněkud brutálnější formě katarze. Nebo komukoli, kdo chce testovat vlastní hranice."


Lucie Kocourková, OperaPlus


"Cécile Da Costa nás postupně provede temnými zákoutími lidského nitra s divokostí zvířete čerstvě vypuštěného z klece. Nemá-li se divák jak se s jejím prožitkem ztotožnit, může na něj inscenace působit surreálně a nepochopitelně, jako obraz šílenství a agresivity. Skrývá však určitý oblouk, cestu od sebe zpět k sobě..."


CONSTELLATIONS I. BEFORE I SAY YES

Magdalena Čechlovská, IHNED

"Být spolu, propojeni, naladěni na stejnou frekvenci, to je "konstelace". Prostředkem k dosažení je pulz, který se v pohybech tanečníků neustále objevuje. Chvílemi je to jen chvění, v jiných momentech se mění v synchronní pulzující pohyb, který ve vrcholných chvílích splývá s hudbou a přelévá se do hlediště."


Lucie Kocourková, OperaPlus

"Princip inscenace, nebo spíš hudebně-taneční události s názvem Constellations I. Before I Say Yes je prostý, a to v pozitivním smyslu: přirozené propojení hudby a tance, čistá inspirace. Tělo, které se nechá rozechvět hudbou, přebírá její impulsy a rozvíjí asociace. Bez příběhu, bez konkrétních obrazů, jen vzájemná komunikace."


Nina Vangeli, Divadelní noviny

"S obrovským citem naplňují všichni tito tanečníci choreografii Markéty Vacovské a Petra Boháče; ta osciluje mezi pohybovými záludnostmi, senzitivním minimalismem, plíživou lyrikou, explicitní, zároveň však zaumnou erotikou a pootevřenými dvířky do kamen propukajícího šílenství."


FRAGMENTY MILOSTNÝCH OBRAZŮ

Karel Kratochvíl, Hadrián 

"Hlavními průvodci, kurátory i kustódy v jedné osobě jsou Miřenka Čechová a Petr Boháč. Pro mě byli ale i něčím víc – manželským párem, který si z dlouhé chvíle a přebytku peněz rozhodne udělat radost pořízením několika uměleckých děl na téma tělesnosti, smyslnosti, blízkosti. Možná proto, že jejich milostný život už není, co býval, možná proto, že si chtějí připomenout a navodit chvíle, kdy po sobě ještě toužili, ale dost možná taky jen tak – protože mají zrovna pár milionů navíc a celé je to jen provokativní milostná předehra k aktu, který už neuvidíme."


Lucie Kocourová, OperaPlus 

"Performance zkoumá různé hranice – hranice intimity, soukromého a veřejného. Objevuje se nahota, ale ne vyzývavá, hodně zůstává skryto a hodně se balancuje na hraně. Divák cítí napětí – bude hranice překonána? Stane se něco nesnesitelného, nevstřebatelného?"


KONEC --- ČLOVĚKA. DOBA Z DRUHÉ RUKY

Daniela Machová, Tanečnní aktuality 

"Konec --- člověka / Doba z druhé ruky je vskutku unikátním počinem. Desítka pestrých obrazů nabitých silnými emocemi. Každý zpracovaný jinými prostředky, čímž se potvrzují spitfireovská záměrná žánrová neukotvenost a snaha o přesahy. Střídají se mluva, pohyb, tanec. Mění se i množství účinkujících, přičemž v průběhu večera se mihne na scéně většina umělců, která v minulosti tímto souborem prošla. Velkolepý způsob, jak oslavit první úspěšnou dekádu tohoto výjimečného souboru, má jen jeden háček, že už se zřejmě nebude reprízovat, a to je skutečně škoda."